DIAGNOSTIKA
Diagnostika předchází každému workshopu a trvá obvykle týden až dva před samotnou dílnou. Nejde o formalitu, ale o krok, který určuje, na co se workshop bude soustředit a co bude naopak zbytečné probírat, protože to tým už dávno zvládá.
Nejprve dostane tým krátký asynchronní dotazník, který mapuje frekvenci schůzek, obvyklou reakční dobu na zprávy a to, jak jednotlivci vnímají jasnost vlastnictví úkolů. Odpovědi se vyplňují anonymně, aby lidé mohli popsat skutečný stav, ne ten, který se hodí prezentovat vedení.
Následuje pár krátkých strukturovaných rozhovorů s vybranými členy týmu, obvykle napříč rolemi a časovými pásmy. Cílem je zachytit rozdíl mezi tím, jak tým vypadá zvenčí, a tím, jak se v něm skutečně pracuje.
SEBEREFLEXE
Některé signály jsou natolik viditelné, že je tým dokáže rozpoznat sám, ještě před formální diagnostikou. Následující otázky slouží jako orientační bod, ne jako vyčerpávající test.
test na náhodném úkolu
Když se náhodně vybere běžící úkol, dokáže během deseti sekund kdokoliv v týmu říct jméno osoby, která za něj momentálně odpovídá?
nepsaná norma reakce
Existuje sdílená, byť nepsaná představa o tom, jak dlouho je v pořádku čekat na odpověď na běžnou zprávu, a shodnou se na ní všichni stejně?
dohledatelnost zpětně
Dá se za dvě minuty dohledat, kdo a kdy rozhodl o poslední důležité změně směru, nebo je nutné se ptát v chatu a čekat na odpověď?
test jednoho týdne
Kolik z pravidelných schůzek za poslední týden šlo nahradit krátkým psaným shrnutím, aniž by se ztratila důležitá informace?
Diagnostika nikdy nekončí seznamem toho, kdo v týmu chybuje. Výstupem je stručná mapa tří až pěti oblastí, kde tým aktuálně ztrácí nejvíc času a jasnosti, spolu s návrhem, na co se workshop zaměří primárně a co se může řešit později.
Tuto mapu tým dostane ještě před workshopem, aby měl čas se s ní seznámit a případně upřesnit, jestli sedí na jeho zkušenost, nebo něco podstatného chybí.
